Zpět a v jiném

"I am back!" Jak by řekl starý dobrý Arnold. Poté co si Terminátor odběhl vyzkoušet funkci guvernéra státu Kalifornie a oddechl si od slavných rolí svého těla. Vrátil se zpět s veškerou svou pompézností na filmová plátna, s ještě větším kulometem v rukou, než kdy dříve. To já měl pauzu o dost nudnější, hlava lítala tam, kde srdce svou hru prohrálo. Kdybych se tím měl ale zabývat stále, zestárl bych na dva životy. Všechno jednou končí, ať už vlastně chceme nebo ne. Chybami se člověk učí a vždy je nějaký nový začátek. Nový den, druhý poločas, další závod. 

Píšu v šifrách, které pokaždé pochopí někdo jiný. Vlastní blog si už dnes píše každý šmoula, asi je to v módě, stejně jako mobily v hodnotě dvojnásobné minimální mzdy nebo účesy francouzských metrosexuálů. Já mám alibi aspoň v tom, že má tvorba začala už před více jak dvěma lety. Pauza to byla dlouhá, ale člověk si nemůže nalajnovat život jak by se mu líbilo, resp. mohl by, ale to by na světě nesměly existovat ženy. Jenže to by zase byla mnohem větší nuda. Ale zase by vše bylo o mnoho jednodušší, no ale prostě tu jsou, tak s tím už těžko něco uděláme. 

Základní hnací jednotkou mých příspěvků bude asi kritika. Kritika všech a všeho. Už v prvním ročníku na vysoké škole mě jeden z mých oblíbených kantorů poučil, abych se zajímal (a zdokonalil) v tom, co mě baví a v čem aspoň trochu vyčnívám. Gramatika ani počty to nebudou, umělecký talent už vůbec ne. Rýpat mě ale baví náramně a jde mi to asi také dost, když se zamyslím nad tím, kolika lidem ležím v žaludku. 

Dalším motivem je můj táta. Od malička pro mě byl někdo, kým bych já sám chtěl být (autorita byla vždy spíš mamka "generál"). Jenže i přesto, že by jako otec měl být podporovatelem všech koníčků svého dítěte, po sportu už o autech zase až tak moc slyšet nechce. Nebo si spíš myslí, že když mi ještě není přes padesát jako jemu (narozen 1967) tak bych vlastně ještě neměl co to je volant ani vědět, natož abych se opovážil říci, že auto co se mu tak moc líbí, je pro gaye (ano tati, Audi TT si může koupit jenom buzna, popř. hodně přihřátý metrosexuál co onanuje před zrcadlem a myslí na sexuální počin se sebou samotným). 

Neméně důležitou stránkou věci je názor pro ty, kteří sice auto mají, nebo ho chtějí, ale světu na čtyřech kolech rozumí asi jako já tanečním kreacím, to znamená vůbec. (V žádném případě nebudu konkrétní - Denisko, jsem rád, že jsi se svým Cliem spokojena a doufám, že jezdíš s tou svojí bandou dětí opatrně - pozor na první zatáčku v lese v Luhu, dost vynáší).

Takže kritiku i osobní důvod bychom tu měli. Poradnu také, dále je to vášeň. Když po probuzení kouknu z okna, sleduji parkoviště, tak různorodé, že mi ten výhled nikdy nezevšední. Cestou do práce pozoruji roj na křižovatce, kde se milion Pražáků den co den stresuje váznoucí dopravou a navzájem se osočují vulgárními výrazy zvířecí říše. V garážích nedám na své děti dopustit a starám se o ně jako správná vlčí matka. Prostě jsem k autům navázal vztah, který jen tak něco nerozdělí (leda že bych si udělal doklady na raketoplán). Kupříkladu není toho mnoho, co je lepší, než Megan Fox. Těžko se někdo vyrovná tmavovlásce s indiánskými kořeny, něco tu ale přece jenom je. Shelbyho Ford Mustang, VW Golf GTI, možná 911 GT2, tím zástup adeptů zřejmě končí. Když se mi před očima objeví v doprovodu s křiklavě žlutým Camarem, ztrácím sílu v kolenou a sliny mi stékají až na zem. To všechno jen díky té žluté bestii s V8 pod kapotou samozřejmě.